S hlubokým zármutkem jsme dnes obdrželi zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy. Zemřel Radan Žemlička. Navždy nás budou pojit neuvěřitelné zážitky. Radan byl ve svém živlu hlavně „v terénu“. Nikdy nezapomenu, jak mi třeba volal z výjezdu a skoro jsem neslyšela, co říká, ptám se: co to tam tak řve? A on: to je traktor. Já: jaký sakra traktor? Radan: no, stopoval jsem a zastavil mi až traktor, jedeme pomalu, ale jistě… To bylo v době, kdy jsme ještě neměli služební auto, ale stejně jsme se k našim klientům, i do té nejzapadlejší lokality, vždycky nějak dostali, i tam, kam žádná veřejná doprava nejezdila (nebo jen minimálně). Radan u nás účinně pomohl zvládnout životní krizi stovkám rodin a jednotlivců. A nadevše měl rád svoje děti a vnoučata. 
Milý Radane, nikdy na tebe nezapomeneme.
